Od 29. června do 13. července sledujte v táborovém zpravodajství, jak probíhá náš souboj o artefakty!

Telefonní kontakt v průběhu tábora

Adresa pro zasílání pošty

Instagram Instagram: @lvicata

Zpravodajství se snažíme psát v rámci možností pravidelně, přibližně obden. Vzhledem k obtížnému spojení i proto, že se táboře věnujeme hlavně dětem a samotnému programu, je možné, že se nám to občas nepovede – prosíme tedy o shovívavost.

Pá 12. 7. – Epický souboj o Pandořinu skřínku! (den 14.)

Poslední den tábora odstartovalo napínavé dopoledne. Stážisté Centrální knihovny svedli nelítostný souboj s Pařádem o hlavní a nejdůležitější artefakt – Pandořinu skříňku. Bylo třeba ji získat, aby ji záporáci z Pařádu neotevřeli (což by mohlo znamenat zkázu lidstva).

Pandořina skřínka se dá však vyvolat jedině spojením všech dílčích artefaktů – a ty už máme, takže jsme po ustání ranního deště podle náčrtku knihovnice a za dohledu stráží Pandořiny skřínky spojili na magickém oltáři všechny artefakty a v okamžiku položení posledního (sochy Moai 🗿) se ze vzniknuvšího mlžného oparu vynořila ona mýty opředená samotná Pandořina skřínka! Hurá, je v bezpečí před Pařádem!

Co se však nestalo - při cestě do centrální knihovny, kam jsme šli odnést všechny artefakty, nás obklíčil Pařád v čele s Hádem! Lstí se ti nejodvážnější z nás proplížili do tábora pro holinky (zatímco Hádes posílal do vězení ty, které viděl se pohnout). S holinkami pak mohl zbytek stážistů louku obléhanou Pařádem obejít okolo přes potok a brodem.

To byl aspoň plán – potok jsme sice překonali, ale i na druhém břehu na nás číhal Pářad! Museli jsme se jim postavit při další hře, při které strážci z Pařádu nesměli přečíst naše značky na čelech, abychom okolo nich mohli projít. Společnými silami se nám nakonec podařilo Skřínku i všechny další s artefakty doručit do centrální knihovny, kde bude v bezpečí uschována. Sláva!

Odpoledne jsme si pak povídali v oddílech ohledně vyhodnocení tábora a věcí, které se nám na táboře líbily nebo které bychom chtěli změnit.

S končící večeří (delikátní burgery 🍔) se nad nás nahrnula vydatná bouřka – tu jsme přestáli v jídelně a alespoň jsme během toho provedli spojení skrze naše magické dveře, a některé artefakty jsme vrátili etnikům, kterým byly původně ukradeny – například domorodcům z Velikonočního ostrova.

Déšť pak nakonec přeci jen ustal, takže jsme se mohli přesunout k ohništi a započal i na tradiční závěrečný slavnostní oheň. Tam jsme předali ocenění jak stážistům tak knihovníkům i dalším vedoucím a ještě nám zbyl čas na zpěv písniček a společné posezení u ohně. A zítra se už jako zkušení knihovníci vydáme zpět domů!

Čt 11. 7. – Celodenní výlety knihoven (den 13.)

Po snídani se v centrální knihovně objevila Fray R. K., která nám sdělila, že vypátrala několik míst, kde by se mohl nacházet artefakt diamantu. Nevěděla ale, na kterém z nich se nachází skutečný a na kterém pouze jeho kopie. Proto jsme si v táboře připravili oběd do batůžku a vydali se po týmech na celodenní výlet – každý knihovna šla na jedno z míst, kde úspěšně našli diamant (nebo jeho kopii). Večer si pro nalezené kameny přišla Fray R. K. - ta po pečlivé analýze rozeznala pravý diamant od kopií a uschovala ho do skladu artefaktů v centrální knihovně. 

Začíná to tedy vypadat, že jsme shromáždili všechny poztrácené artefakty! A zítra se konečně můžeme pokusit získat i artefakt finální – mocnou Pandořinu skřínku, o kterou celou dobu usiloval Pařád.

St 10. 7. – Obchod s artefaktem 🗿 (den 12.)

Ve středu k nám Alfons přišel s nabídkou směnného obchodu. Jeho přítel, vášnivý sběratel, totiž měl ve sbírce další z artefaktů – zmenšenou sochu Moai 🗿 z Velikonočních ostrovů. Naším úkolem bylo vyrobit čtyři napodobeniny této sochy, čemuž jsme s náležitou péčí věnovali téměř celé odpoledne. Na oplátku jsme pak od sběratele dostali potřebný skutečný artefakt.

Ještě před obědem jsme se v neustupujícím parnu stihli vykoupat v rybníce. A večer jsme strávili zpíváním u ohně a večerní hrou, která probíhala v lese svižným tempem, protože se zdáli pomalu ale jistě blížila bouřka. ⛈ Operaci „schovat všechno, co by mohlo zmoknout a přidělat všechno, co by mohlo uletět“ jsme zvládli na jedničku, takže nás pak bouřka nijak nepřekvapila a všechno jsme ustáli bez potíží.

Út 9. 7. – Kámen mudrců a návrat starších (den 11.)

V úterý nás v centrální knihovně navštívil kontrolor, který - dle svých slov – v konečcích prstů cítil, že se poblíž nachází další artefakt: kámen mudrců. Stážisté se jej proto vydali hledat po táboře. Našli nejdříve několik hlídačů artefaktu, které pomocí plnění úkolů museli přesvědčit, že jsou kamene mudrců hodni. To se jim podařilo, a tak se centrální knihovna může chlubit dalším artefaktem do sbírky.

Později odpoledne se do tábora vrátili i starší, s dalším získaným artefaktem, který zařadili do centrální knihovny. Když se starší dali v rámci možností dohromady, proběhla další - tentokrát už spolčená - hra, v níž stážisté získávali záložky do knih (a ty jsou v knihovně třeba).

Večer jsme už celý tábor opět pohromadě zakončili nástupem a domlouváním, jak to bude s artefakty dále.

Po 8. 7. – Druhý pokus o nález artefaktu - puťák starších (den 10.)

Starší z pondělního ranního společného srazu začali svou samostatnou dvoudenní cestu nejprve broděním a pak pokračovali na autobus směr Bystřice nad Pernštejnem, kde doplnili zásoby, dali si oběd, dosušili zbývající mokré vybavení a pokračovali pěšky až k hradu Zubštejn 🦷. Při jeho průzkumu se nám povedlo najít artefakt, který nám ráno Pařád před nosem ukradl – je tedy zpět v naší moci!

Den už pokročil, tak jsme si nedaleko našli místo ke spánku, uvařili si večeři a ustlali si ke spánku, který už nepřerušil žádný déšť (ale zato spousta komárů).

Ranní porridge nám doplnil energii, kterou nám na druhou stranu již od brzkého dopoledne začalo odčerpávat úmorné vedro. Tomu jsme ale během dne statečně vzdorovali koupáním ve Svratce, zmrzlinou i melouny - a do tábora jsme zdárně dorazili chvíli před večeří.

Ne 7. 7. – Vzhůru za dalším artefaktem! 🥾 (den 9.)

V neděli ráno jsme se vypravili na puťák po týmech, protože jsme se dozvěděli o artefaktu, na který má zálusk Pařád. Některé týmy volily dobrodružnější trasu skrz zarostlou pláň či říčku. Oběd i večeři si týmy dělaly samy v kotlících. Večer nás sice zastihl liják, ale do dalšího rána jsme se probudili odpočatí (a téměř suší). I počasí už vypadalo mnohem lépe.

Jen co jsme vylezli ze spacáků, zabalili jsme si a hned po snídani se vypravili na společný sraz všech týmů. Tam jsme společně s Fray R. K. sice našli hledaný artefakt 🎉, ale vzápětí jsme o něj přišli při bitce s Pařádem! 😞 Fray R. K. byla navíc při tomto přepadení zraněna, a tak ji mladší doprovází zpět do tábora – starší se zatím vypraví artefakt znovu získat.

Mladší si po návratu v táboře vybalili krosny, dali sušit mokré oblečení a den se dále nesl v pohodovém (a umývacím) duchu. Zakončili jsme jej opékáním buřtů a sýrů na ohni. 


 

So 6. 7. – Záchrana Fray R. K. z pařátů Pařádu (den 8.)

Dnes jsme se vydali zachránit Fray. R. K. ze spárů Pařádu do Mezopotámie, kam se naši protivníci vypravili pro další artefakt (který jsme také chtěli ukořistit). V lítém souboji jsme je úspěšně zdolali a získali půlměsíční kámen🌙 . Fray. R. K. nám řekla, že kámen použije k seslání ochranného kouzla kolem tábora. Bohužel, list, na kterém bylo napsáno kouzlo, se nacházel na území Pařádu. My však opět zvítězili a společně se i s kouzlem vrátili do tábora na oběd – krupicovou kaši!

Po obědě jsme započali nabídkové aktivity, které zahrnovaly například vyjížďku na paddleboardech na rybníce, relax v přírodě, nácvik divadelního vystoupení a další.

Večeře byla v podobě (ž)rautu pod širým nebem. K večeři dorazil Alfons s Fray R. K., který nám poděkovala za záchranu a dala nám informaci o dalším artefaktu. Pro ten se ale musíme vypravit na puťák – v neděli ráno tedy vyrážíme na jednu noc a starší na dvě noci mimo tábor. 🥾

Sobotu nám završil slavnostní oheň – během něj proběhla divadelní scénka a slavnostní obdarování některých vedoucích za jejich zásluhy a úspěchy v celoroční činnosti. Následovalo zpívání a hraní u ohně a děti odcházely spát s písní na rtech.

Pá 5. 7. – Samovaření a den na pohodu (den 7.)

I vedoucí zvládli noční hlídky bez potíží (neusnuli ani nezmrzli) - a pohodový pátek jsme pak začali jako každý jiný den posezením po oddílech. Následovalo samovaření: z nakoupených surovin si jednotlivé týmy připravily výtečný oběd na ohni. Bylo třeba vykopat ohniště, nanosit dřevo a kameny a připravit jídlo. Někdo si pochutnal na kuřecím mase se zeleninou, někdo na burgerech či tacos. Po vaření po sobě týmy zahladily stopy a chvíli odpočívali.

Volnou zábavu vystřídala hra o sestavování skartovaného slovníku květomluvy. 💐🌼 Ze složených stránek se děti dozvěděly, že květiny, které průběžně přicházely do centrální knihovny již od neděle, nám posílá unesená Fray R. K. jako zašifrované vzkazy! Aha!!! Z jednoho vzkazu vyplývá, že Pařád má v plánu vypravit se zítra do Mezopotámie pro další artefakt – a my budeme mít šanci je tam odchytit, artefakt získat a zároveň zachránit Fray R. K.!

Také za sebou máme půlku tábora (to to letí!) – proto večer proběhla zpětná vazba, kdy měly děti možnost vyjádřit se k fungování tábora, zhodnotit jeho dosavadní průběh a podělit se o to, co by tu chtěly ještě zažít.

Čt 4. 7. – Za dýkou na celodenní výlet (den 6.)

Ráno nás opět zastihl kontrolor Alfons, kterému se podařilo vyluštit zbytek deníku. Mezi řádky (ne doslovně, jednoduše si rozluštěný text přečetl) vyčetl, že Fray R. K. měla vlastní ochránkyni Zuzanu. Ta však bohužel již není mezi námi a na místo, kde Zuzana navždy odpočívá, umístila další artefakt – rituální dýku, kterou je třeba získat zpět, aby ji neukořistil zlý Pařád. Pro dýku jsme se ihned vypravili, ale místo ní jsme našli jen mapy s její novou skrýší označené logem Pařádu. Tak vzhůru! Tím započal náš výlet do Bystřice nad Pernštejnem.

Po dopolední návštěvě v areálu ekofarmy Eden, kde jsme si prohlédli spoustu exponátů v horácké vesničce a hlavně potulili spoustu zvířátek, se nám dýku povedlo úspěšně nalézt nedaleko a my se tak mohli s klidem na duši naobědvat. Pak jsme nakoukli do areálu s miniaturami hradů – a pak ještě vzhůru nakoupit na samovaření a v malých skupinkách objevovat krásy Bystřice (a místního Albertu). Návrat do tábora proběhl bez komplikací, stejně tak i cvičná evakuace tábora. Den uzavřely nabídkáče – třeba ultimate frisbee.

Noční hlídky dnes drží vedoucí – aby šli příkladem a zároveň aby si děti odpočinuly po náročném dni. Držte jim palce, snad na hlídce nikdo neusne! (Děti zatím drží čisté skóre.)

Focení stážistů a knihovníků

Máme za sebou velké focení všech stážistů a knihovníků!

St 3. 7. – Tajemství pyramidy (den 5.)

Pátý den jsme zahájili krátkými oddílovými poradami - bylo třeba se dohodnout, jaké pokrmy budou jednotlivé knihovny připravovat během pátečního samovaření (pro výsledky zůstaňte s námi!). Druhá upršená polovina dopoledne se opět nesla v duchu nabídkových aktivit. Kreslení, hraní deskovek, uzlování či kurz denního líčení zaujaly nejen děti, ale i vedoucí – vypadá to tak, že v září budou Lvíčata dost možná otevírat make-up oddíl, který by vedl Kuba a Ráďa (v případě zájmu kluky kontaktuje). Služba mezitím chystala oběd - pořádnou dávku chilli sin carne.

Knihovník z Údolí pyramid nás odpoledne přišel informovat, že je vhodná konstelace planet pro vstup do pyramidy. Ihned jsme se tam vypravili a úspěšně získali artefakt sfingy. 🎉

Pro další z artefaktů se po večeři vypravila jedna z ochránkyň – bohužel se po jejím odchodu na určené místo porouchal mechanismus dveří a ona se tak nemohla s artefaktem vrátit. Pomocí kódu získaného ve večerní hře a technické podpory, která s ochotou přispěchala na pomoc (navíc vypadala opravdu profesionálně – viz fotka), se nám podařilo dveře opravit a ochránkyně se vrátila, bohužel bez artefaktu. 😞 Vypravíme se proto pro něj zítra!

Počasí, služby i běžný táborový chod jinak zvládáme bez větších problémů, i náš táborový zdravotník nemusel zatím řešit nic vážnějšího – tak doufáme, že to tak zůstane i do dalších dní.

Út 2. 7. – Bádání a noční plížení se do muzea (den 4.)

Dopoledne se opět objevil kontrolor Alfons s informací o deníku Fray R. K. - stihl z něj sejmout její otisky a vzít všechny informace. Při tom si ale všiml, že některé stránky jsou zašifrované, tak poslal děti do nedaleké knihovny pro řešení. V knihovně byla přísná knihovnice a jediný způsob, jak stránky rozšifrovat, bylo zapamatovat si informace po kouskách a postupně.

Čtvrtý den se dále nesl v duchu bádání. 🔍 Průměrná délka kopřiv, získávání barev z přírody, pH rostlin, kyselost ovoce, vliv průtoku vody na její teplotu – těmito zásadními tématy se jednotlivé skupinky stážistů zabývaly velkou část dne. Stanovili hypotézu, popsali průběh výzkumu, zapsali výsledky a závěr. Po večeři proběhly prezentace zjištění jednotlivých skupinek a následoval oheň, který nám přišel vhod i proto, že se trochu ochladilo.

Po setmění přišla noční hra! Děti musely nepozorovaně získat další artefakt - klíč, z přísně hlídaného muzea jedné bývalé ostrovní koloniální mocnosti, který byl v minulosti odcizen z místa vykopávek - abychom ho mohli vrátit jeho majitelům. Háček byl, že nás u toho u nesměli chytit přísní hlídači s baterkami (a také nás nesměl zaznamenat laserový alarm). To se nakonec každému z týmů povedlo - navíc jsme zjistili, že ony čtyři klíče se dají spojit v jeden. 🗝

Po 1. 7. – 🧭 Kompasem k artefaktům! (Nebo ne?) (den 3.)

Třetí den jsme započali vynikající ovesnou kaší, kterou s nadšením (zejména proto, že je na přípravu velmi jednoduchá) připravila dnešní služba – stážisté z knihovny Půlměsíční princezny. Na ranní nástup opět dorazily květiny 💐 – stále nevíme, co to znamená... Po ranním nástupu následoval program po oddílech a nabídkové aktivity nejrůznějšího typu.

Odpoledne jsme pomocí kouzelného kompasu získali klíč ke kanceláři hlavní knihovnice Fray R. K., protože jsme se domnívali, že tam najdeme ztracené artefakty. Místo artefaktů jsme však k našemu překvapení našli knihovnu zničenou jak po boji. Mezi tím vším ležel deník knihovnice Fray R. K – podle něj vše napovídá tomu, že byla unesena! **Tum tum tuuuuuuuum** (toto je dramatický zvuk – pozn.)

Ani večer služba nezaváhala a zaválela při tentokrát bezchybné přípravě rýže k cizrnovému kari. Po večeři jsme se rozhodli pomoci další knihovnici v nouzi s hledáním stránek její oblíbené knížky, které silný vítr rozfoukal po okolí centrální knihovny. Na večerním nástupu jsme jí s úspěchem stránky vrátili a ona se spokojeně vrátila do své knihovny. Ale Fray R. K. stále zůstává nezvěstná...

Ne 30. 6. – Začátek školení, zmrzlina a kapky deště (den 2.)

Ráno, během kterého se v táboře objevily záhadné květiny bez jakéhokoliv vzkazu (snažíme se přijít na kloub tomu, co to znamenalo), jsme započali školení stážistů po týmech. Tam se se mezi sebou všichni pořádně seznámili pro jednodušší budoucí spolupráci. Vzhledem k horku pak po seznamování propukla vodní bitva, u které nechyběla ani vodní skluzavka (kde se sklouzli i někteří vedoucí a instruktoři). Vodní bitvu jsme pak ukončili lehce opožděným obědem, při jehož vaření služba zjistila, že uvařit rýži se může nečekaně zkomplikovat... Po obědě nás pak ale čekalo další zchlazení – vanilková zmrzka. 🍦

S koncem poledního klidu jsme ale v dáli zaslechli hřmění a zanedlouho začaly padat první kapky deště. Bouřku jsme přečkali v suchu v jídelně s deskovými hrami a dalšími aktivitami – stážisté si vyráběli motýlky na krk jako součást pracovního oděvu a kreslili cedulky s označením svých stanů. Služba zatím chystala večeři – knedlíky se špenátem a vejci, kterými jsme si bohatě vynahradili obědové rýžové zaškobrtnutí.

Den jsme končili nabídkovými aktivitami, během kterých si každý může podle svého vybrat, jakého z nabízených programů se zúčastní. V jejich průběhu přes tábor prošel další déšť, který ale neměl dlouhého trvání – a my tak mohli jít na večerní nástup, kde jsme si vyhodnotili dnešek a každý také ukázal, co se mu během dne na táboře nejvíc líbilo. Pak už jsme spustili vlajku a ukončili tak náš první celý den na táboře.

So 29. 6. – Magické dveře do knihoven (den 1.)

Večer, po zapálení zahajovacího táborového ohně, nás opět navštívil Kontrolor hlavní knihovny Alfons, s informací o nevrácených artefaktech: domnívá se, že se postrádané artefakty možná nacházejí v kanceláři hlavní knihovnice Fray R. K. Od té se ale bohužel nejspíš ztratil klíč, takže se teď nedá ověřit, jestli tam artefakty jsou. Ale pro všechny případy, aby byly artefakty co nejdříve nalezeny a navráceny do knihoven kam patří, Alfons se rozhodl neprodleně zahájit školení stážistů, kteří knihovníkům s případným hledáním artefaktů mohou pomoci.

Za využití magických dveří tak přenesl postupně každého stážistu na rychlé seznámení se s knihovníkem, který postrádá půjčený artefakt, a kterému budou stážisté pomáhat. Což tedy znamenalo za knihovníkem do knihovny buďto v Řecku, Egyptě, Mezopotámii nebo v Aztécké říši.

Obratem jsme se všichni ze svých knihoven po světe vrátili zpět do Centrální knihovny a zbytek večera jsme ještě strávili u táborového ohně.

So 29. 6. – Přijeli jsme do Centrální knihovny! (den 1.)

V pořádku jsme dorazili do Centrální knihovny - jsme ubytovaní a v příjemném stínu v našem údolíčku. 

Jen jsme se tu dozvěděli o nějakých nesrovnalostech v evidenci zapůjčených artefaktů, které se nevrátily do několika knihoven, po světě, na což si do centrální knihovny přišli stěžovat další knihovníci. Ale snad se to povede vysvětlit - uvidíme večer!

LT Meziboří 2024 – Knihovníci