Táborové zpravodajství 2023

Pá 14. 7. – Návrat SpongeBoba 🍔 (den 14.)

Pátek měl být dnem, kdy se konečně vrátí SpongeBob, a restaurace u Křupavého Kraba tak bude moci znovu otevřít. Ale co podmořský ďas nechtěl, situace nakonec nabrala trochu jiný směr: přiběhl Patrik, že se SpongeBob nemůže vrátit, protože je uvězněn mezi žraloky.

Tak to ne! O křupavé burgery se připravit nenecháme! Vydáváme se tak vstříc nebezpečí, mezi divoké žraloky, a našeho kamaráda přivedeme stůj co stůj. Ploutvemi žraloků se to jen hemžilo, ale dva týdny pod vodou nás zocelily a souboj tak dopadl úspěšně – SpongeBob byl trochu potrhaný, ale naštěstí houby se dobře opravují.

Odpoledne jsme věnovali zhodnocení tábora v oddílech, psali jsme si, co se nám líbilo, co by mohlo být jinak i nápady na další rok.

SpongeBob se mezitím zmátořil a večer přišel v plné síle: aby znovuotevřel Křupavého Kraba a mohl servírovat delikátní burgery. 🍔🍔🍔 Mňam, mňam, mňam!

Po večeři přišel čas se shromáždit okolo slavnostní ohně, v přátelské atmosféře zavzpomínat na celý tábor a pak už jen za svitu plápolajících plamenů zpívat naše oblíbené písničky. A zítra návrat na souš!

Čt 13. 7. – Na lovu chutí (den 13.)

Ve čtvrtek jsme se probudili do zamračeného, ale teplého a mírně dusného dne. Teplota se ale přes celý den nestala nesnesitelnou, což nám, vzhledem k očekávaným cestám, dosti vyhovovalo.

Hned ráno se jednotlivé týmy rozešly na rozličné strany. Dle včerejších pokynů pana Krabse jsme se totiž vydali hledat a objevit něco s netradiční a unikátní chutí, co by mohlo obohatit menu Křupavého Kraba. Mimo to se týmy potloukaly krajem, užívaly si přírodu a ve volných chvílích se osvěžovaly v kolem tekoucích říčkách.

Večer, po návratu do tábora a společné večeři, jsme se navzájem seznámili s objevenými chutěmi – některé z nich mají potenciál stát se opravdovým trhákem, jakmile Křupavý Krab znovu otevře své dveře. Což by mělo nastat už brzy, protože dovolená SpongeBoba a pana Krabse se chýlí ke konci. Doufejme, že její konec už nic nezkomplikuje!

St 12. 7. – Loďařská výzva ⛵ (den 12.)

Ráno nás tentokrát nepřivítalo sluníčkem, jak jsme čekali, ale zamračenou pochmurně nudnou oblohou. Ve vzduchu jsme cítili blížící se deštík. Kromě deštíku jsme ale také cítili jistý nesoulad mezi týmy, které byly v posledních dnech rozděleny na starší a mladší – proto jsme vyrazili do záhadných bludišť, abychom si potrénovali spolupráci a znovu se naladili na týmovou notu. Zatímco jsme byli v bludištích, se táborem prohnal očekávaný deštík, ale nám to nevadilo, protože bludiště byla zastřešená.

Po návratu z bludišť k nám přišel pan Krabs a poprosil nás, zda bychom mu nepomohli najít neotřelé chutě do jeho nového menu, které nasadí, až se vrátí z dovolené. Tak jsme si na zítřejší den naplánovali, kam se za novými chutěmi vydáme.

Po obědě nás zastihl další SpongeBobův dopis: přišel na skvělý nápad, že pokud bude do práce jezdit v lodi, bude mít na pracování více času. Má to jeden háček, kromě řidičského průkazu nemá ani loď. Proto jsme se rozhodli jednu mu vyrobit. Tedy jednu každý tým. Obešli jsme drobné řemesůníky a získali od nich vhodný materiál na stavbu takové lodi. Každý tým si vybral, jaký pohon použije, a pak už probíhala stavba. Hotové lodě jsme zajížděli na rybníce a všechny si to svištěly krásně. No, mohli bychom se tím živit, kdybychom tedy už neprovozovali bistra.

Po vydatné večeři se každý vydal na různý program podle zájmu – něco tvořit, odpočívat nebo se učit něco nového: vyrábět mýdlo, malovat přírodními barvami, péct sušenky ve tvaru našeho přítele SpongeBoba, impregnovat naše celty nebo se učit zapalovat oheň křesadlem.

Usínali jsme v teplém večeru s očekáváním zítřejšího cestovně-ochutnávacího dne.

Út 11. 7. – Boj s vedrem a táborympiáda (den 11.)

V táboře jsme započali další den bez starších, kteří měli ještě za úkol předat Garymu jeho granule. Slunce začalo už dopoledne slunit jako ďas, tak jsme se v táboře pomocí technologie vodního chlazení ochladili. Oblékli jsme se totiž do plavek, vzali hrníčky a pustili se do vodní bitvy. Během dopoledne se také rozjela podvodní táborympiáda – souboje v nejrůznějších disciplínách od frisbee, přes vybíjenou a fotbaloflorbal až po tradiční přetahování lana.

Odpoledně vedro neopadalo, a tak jsme se před ním šli ještě zchladit do nedalekého rybníka.

Starší mezitím SpongeBobovi úspěšně doručili granule pro Garyho a podvečer se vrátili zpět do Zátiší Bikin – trochu umoření, s nějakými puchýři, ale šťastni ze splněného úkolu a bezpečného návratu.

Po 10. 7. – Rozdělení výpravy (den 10.)

Ráno se každý tým probudili za zpěvu ptáků, udělal si teplý čaj a posnídal. Pak jsme se všichni sešli na domluveném místě, aby se předalo Garyho krmení. Ale k našemu překvapení tam SpongeBob nebyl. Dozvěděli jsme se, že musel neočekávaně odjet dál, protože migrační období medúz nastalo dříve než předpokládal. Následně jsme se rozdělili na dvě skupiny: mladší táborníci zamířili zpět do Zátiší Bikin, aby se zregenerovali a nabrali nové síly, zatímco starší pokračovali v cestě, s cílem dohonit SpongeBoba a doručit mu tak toužebně očekávané granule pro Garyho.

Mladší skupina dorazila do tábora bez problémů, zato starší se ocitli v nesnázích! Po obědu, nákupu a nezbytné zmrzlině a koupačce se nebe začalo kazit – tak se schovali na nádraží. Poplach byl však planý, bouřka ani po dvou hodinách čekání nepřišla, a tak vyrazili dál směr hrad Perštejn, nedaleko kterého se usadili na další noc pod širákem.

Mladší se odpoledne umyli, až zářili čistotou. Předpovídaná bouřka se v táboře projevila lehkým deštěm, který ale brzy ustal, a tak se večer všichni posilnili buřty opékanými na ohni, nechyběli ani tradiční opékaní „hadi“ – namotaného těsta, které se opečené nad ohněm stává neodolatelnou pochoutkou. 😋

Ne 9. 7. – Gary má hlad, jdeme na puťák! (den 9.)

SpongeBobova věrného domácího mazlíčka – šneka Garyho 🐌 – vyhladovět na dovolené rozhodně nenecháme! Proto jsme pečlivě sbalili jeho oblíbené krmení, přibalili naše vlastní vybavení a jídlo a po týmech jsme se vydali na dobrodružné putování mimo tábor.

Před vedrem jsme se v průběhu naší cesty ukrývali ve stinném údolí potoka případně v potoce samotném. Někteří jednotlivci dokonce usoudili, že je nejlépe budou chladit mokré boty, protože si je při přecházení potoka namočili skrz naskrz. Jestli to bylo omylem nebo schválně, to už nevíme.

K večeru všechny oddíly našly své místo k přespání a uvařily si v kotlíku večeři. Když se den chýlil ke konci, začali jsme pomalu usínat pod nekonečným hvězdným širákem. ✨ 🌠

So 8. 7. – Souboj s Krakenem (den 8.)

Do našich stanů se ráno pořádně opřelo slunce, což věštilo konečně teplý den. Ten jsme započali záchranou medúz ze spárů obávaného mořského stvoření Krakena. Nastala velká bitva mezi námi a Krakenovými služebníky, ale vyvázli jsme bez újmy a medúzy jsme úspěšně zachránili. Před obědem jsme ještě stihli různorodé volitelné aktivity.

Odpoledne jsme věnovali učení se různých dovedností v rámci Lvíčecích cest, také bylo třeba dojít na dřevo a pořádně nachystat večerní slavnostní oheň. Další skupinka zase pokračovala v různých pokusech s přírodou.

Večer Zátiší Bikin navštívil vzácný host – legendární Ryba přání 🐟, která město navštíví jednou za 50 let – měli jsme tedy opravdu štěstí! Na přivítanou jsme jí u slavnostního ohně ukázali naše suchozemské umění v podobě divadla – a ona nás obdařila různými maličkostmi které jsme losovali v tombole, abychom vzpomínali její vzácný a jedinečný příchod. Potom jsme si ještě zazpívali pro radost pár písniček a za už trochu teplejšího večera jsme se odebrali spát – zítra totiž vyrážíme na puťák! SpongeBob nám napsal dopis, ve kterém nás poprosil, jestli bychom na jeho dovolenou nemohli donést krmení pro Garyho.

Pá 7. 7. – Pohodový den v půlce tábora (den 7.)

Po včerejším nočním dobrodružství nás čekal klidnější den – nejprve jsme si trochu přispali a zbytek dopoledne jsme věnovali nabídkovým aktivitám: vyráběli jsme z moduritu, učili jsme se první pomoci, zkoušeli jsme střílet ze vzduchovky, chystali jsme divadelní vystoupení i tvořili hudební nástroje.

Na oběd jsme se posilnili výbornými smaženými nudlemi na styl podmořské Asijské kuchyně – vše zařízeno bistrem U Devíti sardinek.

Odpoledne k nám zavítal pan Želvák, který nás přišel poprosit o pomoc se zajištěním podmořské výstavky medúz v nedalekém okolí –  rádi jsme mu pomohli.

Protože za sebou máme už půlku našeho pobytu na dně moří, ohlédli jsme se za první částí tábora a zhodnotili dosud proběhlé aktivity, hry a celkový pocit z našeho pobytu v Zátiší Bikin, a přemýšleli, jak co můžeme zlepšit.

Na noc jsme se museli pořádně zachumlat do spacáků, protože do Zátiší Bikin dorazily studené mořské proudy.

Čt 6. 7. – Samovaření a noční dobrodružství (den 6.)

Časně vstávající inspektor nás po snídani informoval, že musí zkontrolovat, jak zvládáme vedení Křupavého kraba a jestli vše splňuje normy Zátiší Bikin. Byl velmi pečlivý, kuchyně tedy byla na opravdu dlouhou dobu mimo provoz – ale přeci nezůstaneme bez oběda o hladu! Sépiák nám nenápadně pomohl vzít z kuchyně suroviny a nádobí, které jsme potřebovali, a hurá na to. V týmech jsme pak podle toho, co si kdo vymyslel a dříve nakoupil, krájeli zeleninu, chystali maso, škrábali brambory a jídlo přivedli do finální podoby na ohni: Nechyběly domácí lokše, tacos, zeleninové saláty, brambůrky i další dobroty.

Po ukojení hladu nás poprosila místní obyvatelka jménem Ryba, že u nich v místním podniku, který rozváží pizzu, potřebují naší pomoc. Informace o tom, komu se má dovézt jaká pizza se totiž stala nečitelnou, protože nad městem nečekaně prolétalo hejno elektrických rejnoků, kteří signál znehodnotili a zašifrovali.

I večer jsme měli nabitý program. Mladší se rozhodli pomoci Sépiákovi– od spánku ho totiž rušily disko medúzy, které zrovna měly v Zátiší Bikin párty, a tak bylo potřeba dát jim uspávací plankton. Starší se vydali na cestu do nejtemnějších hlubin města prozkoumat ztroskotanou ponorku. Obyvatelé se báli, jestli tam na ně nečíhá nějaké nebezpečí, tak nás poprosili, jestli bychom to nezkontrolovali my. Nakonec ale žádné nebezpečí nehrozilo – lidé tam nebyli a naopak se ve vraku usadila moudrá ryba světla 🐟, která nám dala hádanku a ukázala cestu zpět, abychom se neztratili.

St 5. 7. – Za obzory Zátiší Bikin (den 5.)

Ráno nás veverka Sandy poprosila, jestli bychom jí nepomohli zmapovat nedaleké město a splnit několik dalších úkolů, tak jsme se po rychlé snídani sbalili a vyrazili na celodenní výlet do Žďáru nad Sázavou.

Na místě členové každého bistra dostali slepou mapu s různými orientačními body a zapisovali jsme výrazná místa, okolo kterých jsme procházeli. Výsledkem bylo pět map, které pak domýšlívá Sandy 🐿 mohla spojit do jedné velké mapy.

Počasí vypadalo dobrodružně, předpověď hlásila bouřky – ale byli jsme šikovní a zrovna ve chvíli, ve kterou nad námi bouřila mračna jsme v obchodě nakupovali suroviny na samovaření 🍲 – aktivitu, při které si další den bude každý tým vařit své vlastní zvolené jídlo nad ohnivou jámou. Každý tým měl stejný finanční limit, abychom to s ingrediencemi nepřehnali. Dešti jsme se však úplně nevyhnuli – ale až v posledních pár minutách, kdy jsme se vraceli do tábora, takže jsme nebyli ani nijak promočení. Být mokrý v moři sice není takový problém, ale takhle to bylo přeci jen příjemnější.

Večer pak přišli Patrik s veverkou Sandy, která nám moc poděkovala za naší pomoc. Večer každý ještě stihl nějaký nabídkové programy – o nožích, o choroších nebo jsme sázeli semínka různých květin i hráli deskovky. Po tom všem už jsme se ale vydali na do spacáků nabrat síly na zítřek.

Út 4. 7. – Sandy v nesnázích a bádání na dně moří (den 4.)

Po vydatné snídani k nám přiběhla nečekaná návštěva s pořádným malérem – veverka Sandy. 🐿️ Běžné veverky žijí na souši – to Sandy je sice s námi na dně moří, ale i ona potřebuje dýchat vzduch. Jenže ten jí došel. Byla to situace, ve které už opravdu šlo o život 😬, tak jsme ji nemohli nechat na holičkách a vydali jsme se na pomoc. Molekulu po molekule jsme nasbírali kyslík, který tak zoufale potřebovala. Sandy je ale velmi šikovná a vynalézavá, takže si pak udělala své zásoby kyslíku na dlouhou dobu dopředu.

K obědu nám bistro U Kyblíku chaluh připravilo delikátní krupicovou kaši. 👌

Odpoledne jsme provedli výzkum různých tvorů a přírodních jevů – bádání. 🧑‍🔬 Každý tým si stanovil hypotézu, na jejímž ověření pracoval celé odpoledne. Zjistili jsme toho opravdu hodně třeba o mravencích, ale nechyběl ani třeba vědecký popis místního potoka, včetně profilu jeho dna.

Tým zelených – bistro Kyblík chaluh – pokračoval v krasojízdě a k večeři nakrmil Zátiší Bikin nevídanou pochoutkou – vegetariánskými chaluhovými hamburgery. 🍔 🍔 🍔 Jen se po nich zaprášilo!

Den jsme zakončili skotačinami na louce a odebrali se na kutě, abychom nabrali síly na celodenní výlet, který nás čeká další den.

Út 4. 7. – Focení v Zátiší bikin 🛟 (den 4.)

V úterý jsme v Zátiší bikin zvládli celotáborové focení všech bister – abychom ze dna moře měli vzpomínky, které si můžeme donést zpět na souš.

Po 3. 7. – Záchrana Sépiáka (den 3.)

Den započal 🦁 Lvíčecími cestami: každý si vybral jeden z hlavních okruhů a učil se novým dovednostem, které se hodí znát – a to nejen pod mořem. Následovaly nabídkové aktivity, během kterých jsme například postavili hráz, aby se místní podmořští bobři nemuseli tolik namáhat, nebo jsme se učili improvizovat v divadle – a kdo chtěl, mohl zase odpočívat při pozorování (podvodních) mráčků.

Zátiší Bikin se tehdy zdálo býti klidné a mírumilovné, jenže se stalo něco nemyslitelného - mořští medvědi a mořský nosorožec unesli Sépiáka a drželi ho v zajetí! S těmito tvory není radno se dostat do křížku, ale bez naší oblíbené chobotnice by to v Zátiší Bikin nebylo ono. Rozhodli jsme se tedy, že se medvědů ani nosorožce bát nebudeme a podnikli jsme záchrannou akci. Naštěstí víme, že proti těmto stvůrám pomáhají různé triky – být v kruhu, mít na sobě prádlo proti nosorožcům a podobně. Po lítém souboji jsme Sépiáka spolu se čtyřmi dalšími vězněnými medúzami úspěšně vysvobodili.

Restaurace byla ve vedení bistra modrých Devíti sardinek, kteří večer vykuchtili tak výtečné sýrové koule, že se celé městečko oblizovalo až za ušima. Plankton nám musel opravdu závidět!

Ne 2. 7. – Zahájení provozu 🍴 (den 2.)

První den po převzetí vedení restaurace ještě nebyl pan inspektor úplně spokojený. Patrik nám sice rozdal kšiltovky v pěti různých barvách (ať se týmy dají rozeznat na první pohled), ale kuchaři přeci musí mít celé pracovní oblečení! Inspektor měl ale zrovna dobrou náladu, takže jsme od něj dostali fešácké zástěry.

Měli jsme tím pádem vše, co jsme potřebovali a nastal čas vdechnout bistrům život. Jako první jsme je pojmenovali – červené se nazývá U Mořské kvočny, modré U Devíti sardinek, fialové U Fialových chapadel, žluté U Blonďaté rybičky a zelené U Kyblíku chaluh. Tak jako v každém správném podniku jsme každému vymysleli svůj vlastní, originální design. Vytvořili jsme cedule s názvem a ozdobili si zástěry.

Tento kritický, první den restauraci vedl tým červených – laťka v navazování na dřívější provoz SpongeBoba a pana Krabse laťka byla hodně vysoko, ale vše nakonec fungovalo.

Po večeři nás čekaly první letošní nabídkové aktivity – tedy část programu tábora, kdy si děti samy vybírají, do které z vypsaných aktivit se zapojí. V nabídce bylo například skládání origami, pokusy s přírodou, filtrování vody, turnaj v piškvorkách i oblíbený jugger s pěnovými meči.

Na večerním nástupu pak došlo k předání vedení restaurace dalšímu týmu – a to prostřednictvím obřadní vařečky. 🥄 Zítra to totiž bude na modrém týmu bistra U Devíti sardinek, tak jim držme palce!

So 1. 7. – Změna vedení u Křupavého kraba (den 1.)

Po příjezdu do Zátiší bikin nás uvítal Patrik lovící medůzy, načež jsme se ubytovali v útulných stananasech, prošli se po dně oceánu okolo tábora a seznámili se i mezi sebou. Navečeřeli jsme se v Křupavém krabovi – SpongeBob ve spolupráci se Sépiákem nám připravil vyhlášené Křupavé hotdogy 🌭 a pozdravili jsme se i s panem Krabsem.

Už od ranního srazu v Praze nás doprovázel i inspektor, který cestou zuřivě listoval v zákoníku práce a dalších lejstrech. Po příjezdu do Zátiší bikin zkontroloval správné fungování restaurace U Křupavého kraba. Kuchyně byla v pořádku, avšak jeden problém nemohl přehlédnout. SpongeBob a pan Krabs totiž už několik let neměli odpočinek od práce a tak si musí dle Zákoníku práce pro Zátiší Bikin vybrat dovolenou. Jenže – co s restaurací?

U slavnostního ohně jsme se nabídli, že jim pomůžeme! Patrik nás rozdělil do pěti týmů, které se v provozu v prostorách restaurace U Křupavého kraba budou střídat, aby vše šlapalo, jak má. Pan Krabs i SpongeBob odjeli a předali nám vedení restaurace. Je to teď na nás! Slunce už se ale rychle blížilo k horizontu, takže oficiální zahájení provozu pod naší taktovkou nás čekalo zítra ráno.

U ohně jsme si ale ještě stihli zazpívat letošní první táborové písničky a pak už spát, ať jsme na zítra odpočatí.

So 1. 7. – Jsme v Zátiší bikin! (den 1.)

V pořádku jsme dorazili do Zátiší bikin!