Od 30. června do 14. července 2018 jste mohli skrze naše zpravodajství sledovat průběh vesmírné mise Ultimum Sperare.

So 14. 7. – Lvíčecí Instagram 📸 (den 15.)

Lvíčata najdete také na Instagramu, kam dáváme další fotky nejen během tábora.
Sledujte nás na www.instagram.com/lvicata

Pá 13. 7. – Odeslání souřadnic nové planety (den 14.)

Někdo by řekl, že v pátek třináctého se nemůže stát nic dobrého - ale my věřili, že nám toto hvězdné datum přinese štěstí.
Zjistili jsme se, že naše druhá loď HSS Somnum, která přepravuje zbytek lidské populace Země, je blíž u vhodné nové planety než my. Potřebovali jsme jí tedy poslat souřadnice, aby mohla přistát a připravit vše i na náš přílet. Hrozilo však nebezpečí, že zprávu zachytí i roboti... Během dopoledne jsme si vyrobili hyperskokové kapsle pro odeslání zprávy a mezitím přemýšleli o problému s roboty.

Nakonec jsme se to rozhodli risknout a kapsle vystřelili. Bohužel roboti to čekali a zprávu zachytili 🤖. Naštěstí naši důstojníci přišli s chytrým, ale možná trochu nebezpečným řešením. Zkusíme roboty přeprogramovat! Pokud by se nám to nepodařilo, naše nová planeta by byla ztracena - roboti by se dozvěděli kam míříme a dostihli by nás tam. S vypětím všech sil jsme to nakonec zvládli, roboti už chápou, že nejsme pro novou planetu hrozbou, a tak mírumilovně odešli s úsměvem na displeji.

Večer byl na oslavu zažehnut oheň a předávaly se odměny. Jeho samotný závěr přerušil perný průlet hvězdokupou, ale po zdárném průletu jsme se k ohni vrátili a až do večera u něj dál zpívali.

Večer jsme uléhali do kryokomor s vědomím, že zítra už budeme zase doma, na Nové Zemi.

Čt 12. 7. – Zisk souřadnic nové planety (den 13.)

Ve čtvrtek jsme měli opět tu čest setkat se s Noxy 👽. Pozorovali nás, a podle nich už možná máme šanci získat díky naší snaze a chování souřadnice planety vhodné k obydlení. Během dne to měla rozhodnout Rada Starších Noxů - my jsme doufali, že v náš prospěch.

V očekávání dobrého konci si každý z nás během dopoledne vyrobil výsadkový raketoplán. Odpoledne se jeden z Noxů objevil znovu a požádal nás o pomoc. Jednu z jejich planet obsadili roboti a Noxové teď nemohou léčit nemocná vesmírná zvířátka, která se tam nacházejí. Protože to byla částečně naše chyba, rozhodli jsme se pomoct. Byl to těžký boj, ale podařilo se nám zachránit skoro všechny živočichy. Za odměnu jsme se ještě před večeří vydali na sběr borůvek.

Po jídle nás čekala zkouška našich výsadkových modulů a pak se zase skoro nečekaně objevil Nox. Tentokrát nesl dobré zprávy.  Rada Starších Noxů se rozhodla nám pomoci. Zvýraznila jedno souhvězdí, které nám ukáže, kde se nachází vhodná planeta. Museli jsme se pořádně rozhlédnout po obloze a celém okolí, ale souhvězdí se nám ukázalo! Sláva, budeme mít novou planetu!

Teď už jen vyřešit, co uděláme s roboty...

St 11. 7. – Nedostatek paliva (den 12.)

Ve středu na ranním nástupu jsme se dozvěděli, že naše loď má nedostatek paliva. Odpoledne jsme však měli dorazit k pásu asteroidů - a to byla naše záchrana, protože určitý typ asteroidů jde přeměnit na pohonnou hmotu. Během dne jsme se ještě fotili v našich kosmických oděvech a pak hurá do volného kosmu létat mezi asteroidy a hledat ten nejvhodnější.

Naše mise se vydařila a mohli jsme tedy pokračovat v letu. Tedy skoro... Po zasloužené večeři bylo ještě potřeba přepojit zapojení rozvodů vedoucí palivo z nádrže do motoru, takže jsme rovnou zkusili, komu to půjde nejrychleji. Večer naše motory opět zažehly a my si u plápolajícího ohně mohli zazpívat.

Út 10. 7. – Nesnáze mladších a opětovné spojení posádky (den 11.)


Zatímco starší byli na cestě zpět k lodi, mladší se ji mezitím snažili udržet na planetě - palubní počítač se totiž mylně domníval, že je na palubě již celá posádka (přitom část byla ještě pryč) a chtěl odletět. Abychom mu v tom zabránili, bylo potřeba uplést antigravitační ocelovou síť, což se mladším nakonec povedlo. 

Odpoledně jsme se všichni přivítali nadšeni, že jsme zase spolu, zpět na palubě lodi. Na oslavu a pro pobavení si každá jednotka připravila krátkou scénku na téma našeho putování. Večer jsme se ještě trochu protáhli a uspořádali zápasy v přetahování. Počasí se trochu zlepšilo a při večerním nástupu na nás vykouklo i zapadající sluníčko.

Út 10. 7. – Putování starších (den 11.)


V pondělí starší z nás pokračovali ve snaze setřást pronásledujícího robota až do hlubokých lesů, kde znovu  přenocovali. Po další noci strávené na cizí planetě se jim opravdu povedlo roboty konečně setřást, takže se mohli i oni začít vracet zpátky k lodi. Na vyhlídce Devět skal jim sice nad hlavami létaly nepřátelské stíhačky, ale i ty později setřásli a i přes menší nepřízeň počasí během celého úterního dopoledne pokračovali v návratu. K lodi pak dorazili v pozdějším odpoledni a šťastně se shledali se zbytkem posádky.

Po 9. 7. – Porucha lodi a průzkum neznámé planety (den 10.)

V neděli ráno jsme se probudil na povrchu cizí neznámé a nejspíš neobydlené planetě. Naše loď totiž opravdu měla poruchu a hrozilo, že exploduje. Proto se nás palubní počítač rozhodl, během toho co jsme spali, provést evakuaci a vyhodil naše kryokomory, které slouží i jako únikové moduly, na nejbližší obyvatelné planetě. Sbalili jsme si tedy věci a po jednotkách se vypravili na její průzkum. Po cestě jsme si vyzvedli jídlo na oběd i večeři a pokračovali dál. Cesta nám pohodově utíkala a večer nás čekalo hledání vhodného místa k přespání, vaření delikátní večeře a dlouhý ničím nerušený spánek.

V pondělí ráno po snídani jsme se vydali na cestu na domluvený sraz jednotek k opuštěnému rybníku, na místo, kam nám palubní počítač shodil zásoby jídla na další dny. Bylo to nejvhodnější možné místo, protože rybník obklopovala ochranná aura, jejíž hranici nemohli překročit žádní zlouni.

Zásoby jsme našli podle zadaných souřadnic - navíc byla jejich součástí zpráva od lodi, že poruchu se podařilo vyřešit a bude nás čekat na povrchu planety - hurá! Počítač ale dodal, že na povrchu detekoval roboty, a že se máme mít na pozoru. A vskutku - při vyzvedávání zásob se z okolního lesa vynořili naši pronásledovatelé. Rychle jme utekli do bezpečí aury rybníka. Byli jsme však obklíčeni. Proto se starší z nás rozhodli roboty odlákat a mladší se zatím vydali pod vedením důstojníků zpátky na loď. Obě skupiny čekala ještě dlouhá cesta, ale všichni to zvládli a večer si za odměnu mohli opéct buřt a pochutnat si na něm.

So 7. 7. – Pomáháme Noxům (den 8.)

Na další planetě se nám dnes povedlo objevit malého nebohého Noxe, který byl proti své vůli v držení robotů - asi si ho spletli s námi. Protože se nám ho povedlo vysvobodit, zasloužili jsme si u ostatních Noxů vděk - a ti nás tak pozvali na velkou vesmírnou oslavu se spoustou vesmírných dobrot! A navíc doufáme, že se nám je přeci jen podaří přesvědčit, aby nám poskytli přístup do své databáze planet.

Večer nás u táboráku palubní počítač informoval o hrozícím katastrofálním selhání energetického jádra lodi - pokud by k tomu došlo, evakuoval by nás na povrch nejbližší planety. Věříme, že se nastalou situaci podaří zvládnout, ale pokud ne, budeme jednu (a někdo dvě) noci mimo tábor, takže i další zpravodajství bude nejdříve v úterý večer.

Pá 6. 7. – Záchrana HSS Somnum 🤖 (den 7.)

Páteční ráno bylo chladnější než posledních pár předešlých dní. A kvůli včerejší náročné noční misi jsme se rozhodli si raději trochu přispat.

Po snídani jsme se vypravili v jednotkách do okolí, hráli hry a učili se šifry. Dopoledne uběhlo rychle, na řadu přišel oběd (delikátní bramborové knedlíky se zelím a uzeným 👌) a po něm chvíle odpočinku. Během té však naši důstojníci zachytili šifrovanou nouzovou zprávu z lodi HSS Somnum, která přepravuje celou zbývající lidskou populaci. Dozvěděli jsme se, že technologie se obrátili proti nim, a oni se ocitli pod útokem robotů. Kromě spící lidské populace s sebou HSS Somnum navíc veze i všechny zdroje potřebné pro osídlení nové planety - bez ní bychom tedy byli na dobro ztraceni.

Hned jak jsme zprávu a přesnou polohu HSS Somnum rozluštili, vydali jsme se na záchranou misi. Každá jednotka postupně dobývala z rukou robotů jednu palubu za druhou. Nakonec se nám loď podařilo osvobodit a mohli jsme si oddechnout a dát zaslouženou večeři.

Před večerním nástupem a ulehnutím do kryokomor jsme ještě uspořádali turnaj v piškvorkách. A pak už jen čistit zuby a spát. Další den je za námi a naše putování pokračuje - zítra bychom měli dorazit k další planetě. Jen nás trochu trápí náš palubní počítač, stejně jako na naší lodi se na něm již projevuje zub času a nefunguje úplně nejspolehlivěji... Tak snad se s lodí zase nic nestane.

Čt 5. 7. – Planeta filosofů a noční mise (den 6.)

Ve čtvrtek dopoledne (prospali jsme se až do roku 2053) jsme se přiblížili k další planetě – zvané Platón. Jejími obyvateli totiž nebyl nikdo jiný než moudří filosofové.

Po přistání na planetě jsme se vypravili prozkoumat okolí a s filosofy se setkat. Postupně jsme narazili na hádankáře, profesora, frustrovaného filosofa a hlavolamáře. Každý z nich pro nás měl připravenou nějakou přednášku nebo úkol.

Večer jsme se rozhodli zdokonalit i naše fyzické dovednosti a zahráli si vesmírnou vybíjenou. U večerního ohně nám palubní počítač oznámil, že se pokoušel vylepšit naše kryokomory, ale jaksi se mu to nepovedlo a teď jsou rozbité, takže nemůžeme jít spát. Bylo tedy třeba je nejprve opravit a posbírat rozsypané součástky. Museli jsme však počkat do tmy, protože součástky za světla nebyly vidět. Pro většinu kousků se vypravili mladší z nás, ale část součástek ulétla mimo prostory lodi, do volného kosmu, kam se pro ně starší obětavě vydali.

I přes krátký dešťový roj byly obě mise nakonec úspěšné, takže jsme mohli ulehnout ke spánku do svých - opětovně funkčních - kryokomor.

St 4. 7. – Celodenní výlet na setkání s Noxy 👽 (den 5.)

Z kryospánku nás počítač probudil do dalšího slunečného (a teplého!) rána v řadě. A s  ním nás čekala další planeta, tentokrát zvaná P3X-774 a osídlená Noxy - mimozemšťany, kteří umí měnit svou podobu podle toho, s kým jednají - a také se jedná o moudrou a vesmíruznalou civilizaci, třeba by nám mohli pomoci. Vypravili jsme se tedy do jejich Nového města.

Když jsme tam dorazili na nejvyšší místo v okolí, sami nás našli a už přesně věděli, proč přicházíme. Rozhodli se nám dát možnost nahlédnout do jejich databáze, kde jsou informace o všech a o všem. Nejprve jsme jim ale museli dokázat, že jsme dostatečně inteligentní rasou, abychom takovým informacím vůbec porozuměli. Nejdříve jsme tedy načerpali informace o jejich civilizaci - v knihovně a u vodního mlejnku v Horáckém muzeu, a pak jsme se vrhli na připravenou zkoušku po Novém městě. Na jejím závěru se nám podařilo získat kód pro vstup do databáze Noxů. Když jsme ho konečně zadali, byl nám přístup i přes naší snahu zamítnut: Noxové nakonec došli k tomu, že bychom planetu mohli znečistit a tím zničit další planetu... Musíme jim tedy nejdříve dokázat, že jsme se už polepšili a umíme se správně starat o prostředí okolo sebe - čeká nás tedy ještě dlouhá cesta.

Út 3. 7. – Ztráta kyslíku 😱 (den 4.)

V úterý ráno nás opět probudil palubní alarm – z lodi byl vypuštěn kyslík! Jak se to mohlo stát? Naštěstí naši důstojníci včas zasáhli a každému přidělili osobní kyslíkovou lahev – jen se nesmělo zapomenout si ji jít každou hodinu vyměnit.

Během dopoledne proběhla dekontaminace (mytí) a učili jsme se s mapami. Odpoledne jsme zjistili, že kyslík vypustil náš palubní počítač... Během dlouhého spánku se začal nudit, a tohle mu přišlo jako dobrý šprým. Šprýmy my rádi, ale dýchat také musíme, takže jsme vystoupili z lodi do volného kosmu (samozřejmě v ochranných oblecích a helmách) a volně létající kyslíkové lahve se nám podařilo posbírat a vrátit je na loď. Situace zachráněna a můžeme pokračovat v plavbě: brzy se přiblížíme k další planetě.


Po 2. 7. – Rozdělení do jednotek a první planeta (den 3.)

Hned v neděli ráno nás z hlubokého kryospánku vzbudil alarm! „Řítí se na nás roj asteroidů!“ oznámil nám palubní počítač. Abychom situaci mohli lépe řešit, rozdělili jsme se do čtyř jednotek: Modrá hvězda, Ruďasové, Hvězda smrti a Green Liones. Během dopoledne jsme se lépe seznámili, vyrobili si přilby pro případ ztráty atmosféry lodi a odpoledne už mohli sestřelovat asteroidy. Úspěšně 😰! Večer nás ještě čekal kosmický test a pak už jen spánek v kryokomorách.

Další den si hned ráno většina z nás všimla nového hlášení: podle palubního počítače jsme se přiblížili k planetě Oriage 6B1, která by možná mohla být obyvatelná. Podařilo se nám na dálku zmapovat terén a přistát. Dřív, než jsme se vydali nasbírat vzorky, oznámil nám palubní počítač ještě jednu novinku. Roboti, kteří měli na Zemi udržovat pořádek, došli k závěru, že aby naplnili svou misi, za kterou byli původně sestrojeni (tedy zabránit poškozování životního prostředí), musím nám zabránit i v osídlení další planety (abychom nezničili i tu).

Přesto nám nezbývalo než se na Oriage 6B1 vylodit a pustit se do průzkumu. Když ale dorazili naši první pronásledovatelé, dali jsme se raději na ústup. „Zpátky na loď!“ zaveleli naši důstojníci. Naše vesmírné plavidlo bylo jen lehce poškozeno a mohlo tedy odletět. Večer každý z nás přiložil ruku k dílu a než jsme ulehli do kryokomor, loď byla opravena.

Po 2. 7. – Odstartovali jsme! 🚀 (den 3.)

První den jsme společně slavnosti zažehli motory naší lodi HSS Liones a vydali se vstříc průzkumu planet.

Zatím se moc nedostává čas psát sem  palubní deník, ale zkusíme něco více doplnit během úterý.

Vesmírnou zimu posledních dnů přečkáváme bez větších obtíží, ale už se těšíme na příští dny, kde se má zase oteplit na letní teploty.

V pondělí také odešla první (a pořádná) várka pohledů z tábora - a už napjatě čekáme na pohledy, které dorazí k nám :-).

So 30. 6. – Cesta na kosmodrom (den 1.)

Cesta na kosmodrom proběhla bez problémů, jsme ubytováni ve svých kryokomorách, i jsme se dozvěděli důležitá pravidla pobytu na vesmírné lodi - například, že na záchod se chodí do černé díry.

Teď pokračuje další předletová příprava, seznamování posádky a pomalu se zabydlujeme v našem novém útočišti.

LT Lísek 2018 – Ultimum Sperare